Proč?

Trvalo asi čtyři roky, než první impuls přešel k radikálnímu rozhodnutí zbavit se smartphonu. Nepíšu to proto, že bych ze sebe chtěla dělat hrdinku nebo prosazovat nějaké "alternativní" názory (rozhodně nejsem široko daleko jedinej člověk bez smarphonu, i když mám jen jednu kamarádku mámu, která ho nemá a nikdy neměla), ale proto, že cítím, že mě něco táhne k tomu, abych s vámi sdílela okolnosti svého rozhodnutí i jeho následné dopady jak pozitivní tak negativní.

A k tomu možná ještě něco víc...

První zmiňovaný impuls k nějaké změně v intenzitě užívání moderních technologií přišel, když jsme byli na letní návštěvě u manželovy rodiny a já jsem měla hodně času číst. 

Tehdy bylo naší nejstarší dcerce 8 měsíců. Do ruky se mi dostala kniha s názvem A mind at peace (v překladu Pokojná mysl), kde se autoři Blum a Hochsild zaměřují na přirozenost člověka a vlivy, které její potenciál rozvíjí i ty, které ho potlačují nebo deformují. V kapitole s názvem Watchful (Bdělý) se autoři dotýkají problematiky smarphonů a jejich vliv na kvalitu života člověka. Tvrdí, že 

jsme čím dál tím víc závislí na roptýlení, které nám smartphony přináší. Tato závislost, která nám bere schopnost soustředit se dostatečně dlouho, s sebou zároveň nese ztrátu schopnosti dostat se v myšlenkách na úroveň takové hloubky, která je adekvátní našim vnitřním potřebám.

Tento výrok (i když na první přečtení může znít dost komplikovaně), se mě tehdy hodně dotkl. 

Já přece nechci aby to, co se paradoxně tváří jako prostředek k efektivnějšímu žití, mně, nebo mým dětem, naopak bralo to, kým můžeme v plnosti být a čeho můžeme dosáhnout.

A tak jsem začala přemýšlet, jak můžu konkrétně nahradit některé funkce smatphonu tak, abych určitou potřebu naplnila ale bez použití mobilu. Například nepoužívat k zapisování poznámek "OneNote" a nezaznamenávat události do kalendáře na obrazovce, ale pořídit si pěkný plánovač s diářem, kde bude místo i na poznámky, nákupní seznam, "to do list" a další. Dál jsem omezila používání mobilu v přítomnosti dcerky či jiných lidí, nebo si dala limity, kolikrát denně budu kontorlovat WhatsApp a kdy přepnu telefon na "režim letadlo," nebo kde bude mít mobil v domácnosti své místo. Tato rozhodnutí mi skutečně přinesla o něco víc vnitřní svobody, ale různé životní změny (jako například narození dalších dětí) moje pravidla vždycky nějak rozhodily a nabytá svoboda se zase vytratila za pláštěm jiných zdánlivých "svobod," které smartphony přináší.

Určitě to taky znáte...tak třeba – jeden den jsem chtěla k obědu udělat těstoviny s pestem, ale uvědomila jsem si, že nemám olivový olej, který k tomu běžně používám. Bylo ještě pár věcí, které by se mi hodily, a tak jsem si řekla: "Mrknu se, jestli není v akci na Rohlíku." Protože mám na smartphonu Rohlíkovou appku, hned jsem tam byla a brouzdala jsem jejich mega výběrem a házela věci do košíku, i když jsem měla ten známý vtíravý pocit, že to není zrovna to, co bych měla právě teď dělat. Holky za mnou běhaly – každá něco potřebovala (bylo to po ránu), ale já jsem je odbývala s tím, že musím jen něco dokončit, že to hned bude. Po půl hodině "nakupování" mrknu na košík a říkám si "to je ale příšerně drahý, to za to nestojí...Na pesto použiju obyč řepkový olej, nebude to dokonalý, ale pořád dobrý, bez zmrzky se obejdeme a místo pracího gelu využiju zbytek prášku..." 

Tohle všechno jsem si mohla uvědomit ještě než jsem sáhla po mobilu, ale on byl tak rychle a lehce přístupný....

Kdybych měla přístup k online nákupu pouze na PC, který mám běžně vypnutý a uklizený v šuplíku, asi bych si stihla rozmyslet, jestli stojí za to ho vytahovat, zapínat a sedět u něj, a neztratila bych tak půl hodiny času, kterou jsem mohla věnovat něčemu smysluplnějšímu...

A tohle je jen jeden z příkladů, které mě vedly až sem. Mám jich mnohem víc a chtěla bych je sdílet v jednotlivých příspěvcích, které budu postupně vyvěšovat i s dalšími návrhy alternativ, "po čem sáhnout" místo smartphonu...Možná nejpalčivější je pro mě otázka foťáku a WhatsAppu, ale o tom později, ať vás hned nevyčerpám :).

Neříkám, že zbavení se smartphonu je jediná a dokonalá cesta...Jak vidíte, moderní technologie nezavrhuju, jinak bych nebyla na tomto blogu..., ale vnímám, že je to něco, co mám a chci zkusit, dokud jsou moje děti takto malé...A zároveň si nechci nechat své zkušenosti a nápady jen pro sebe, protože vím, že nejsem jediná, kdo hledá správnou cestu v džungli nových technických vymožeností a jejich integraci do každodenního smysluplného života, zvlášť rodinného.

Nebude to však určitě celé jen o smartphonech, ale i o dalších "objevech," které mi pomáhají být naplněnou manželkou i mámou!