Živná půda rodičovství
V miulém článku jsem sdílela, co v mém životě mámy posunula k lepšímu kniha AHA rodičovství. Zároveň jsem však nakousla, že je jedna věc, která všem těm radám k dokonalosti závažně chybí. Je to něco, co by pro veškerou tu snahu být dobrým rodičem a mít kvalitní vztah s dítětem mělo být ŽIVNOU PŮDOU.
Autorka Laura Markham v první části knihy nabízí postupy, jak zůstat
klidným rodičem i v těch nejvyhrocenějších situacích. Téměř každý z jejích
postupů navrhuje mít "po ruce" nějakou mantru (nějaké pořekadlo), které si budu
opakovat, abych nereagovala na dítě impulzivně.
Představte si, že by ale místo
mantry ve vaší hlavě, přišel někdo, kdo by vám položil ruku na rameno a řekl:
"Já jsem tu teď s Tebou!"
A nakonec, nemusíte si to jen tak představovat,
může to tak skutečně být – tím někým totiž může být Ježíš nebo Maria - jediná Máma, která se píše s velkým M.
Dnes už často nemůžeme slyšet, a nebo prostě nevnímáme, když zvony odbíjejí poledne. Dřív to bylo něco, co vedlo lidi k tomu, aby se uprostřed práce zastavili a pomodlili se, a aby nezapomínali na Boží přítomnost v jejich dnu. Podobně to bylo i se jmény Ježíše a Marie – lidé je měli často na jazyku jako střelnou modlitbu, protože při okopávání pole toho nebylo tolik, co by je rozptylovalo jako dnes při práci nás, a mohli tedy v modlitbě sestrvávat i při této a jiných manuálních činnostech. Ještě dnes kolem sebe slyšíváme pozůstatky tohoto zvyku, od té doby se z něj však vytratil původní záměr. Dnes, když někdo vysloví nahlas jméno Ježíš a Maria, bývá to obvykle míněno jako nadávka. Svým dětem jsem vysvětlovala, že tato jména vyslovujeme jen, pokud s Ježíšem a Marií chceme skutečně mluvit. A když jsem to zaslechla říkat cizí dítě, tak jsem se jej ptala, jak by se cítilo, kdyby se mi něco nepodařilo a ve chvíli naštvání bych použila jako nadávku jeho jméno. A tak už i moje pětiletá dcerka dokáže říct své kamarádce: "To se říká, jen když se modlíš."
Když tato jména v přítomnosti mých dětí řekne nějaký dospělý, často se na mě holky dívají, jak budu reagovat. Někdy na to reaguju jen v duchu a proměním to v modlitbu - místo člověka, který to jméno vyslovil, a někdy na to zvládnu zareagovat i nějak trefně nahlas, ale rozhodně nemám vždycky tolik kuráže jako moje dcerka. (Samozřejmě si sama nejdřív prošla fází, kdy nás škádlila a neustále ta jména opakovala, aby viděla, jak budeme regovat. Když oslovení Ježíši.../Maria... z jejích úst zaznělo, reagovali jsme na to tak, že jsme prostě přidali "...mám Tě ráda.!)
Proč jsem ale zabrousila na toto téma? Abych nás povzbudila vrátit se ke střelným modlitbám, vyslovovat jméno Ježíš s úctou a důvěrou, protože už v tom samotném jménu je ohromná síla. Právě ta (ale i mnohem větší) síla, které se zvlášť nám – "mámám k nezastavení" – často tolilk nedostává. A není nic mocnějšího, než svěřovat naše děti a všechno, co se týká jejich výchovy, do moci Ježíšova Jména! A prosit HO, aby nám pomohl zůstat v klidu ve chvílích, kdy bychom nejraději práskli dvěřmi. A prosit HO, aby nás vedl v jednání s našimi dětmi. (Tedy abychom plodně využili i ty vědomosti, kterých jsme nabyli například v nějaké z kvalitních knich.)
Koho ještě můžu v modlitbě prosit o pomoc s výchovou svých dětí? Svoje i jejich anděle strážné a svoje i jejich svaté patrony, a ktomu mohu vést i je, jak už jsem se o tom jednou zmiňovala v jiném článku.
V jedné knize (nedaří se mi to dohledat, ale mám pocit,
že to byl Elias Vella) jsem dokonce četla, že zvláštní sílu má i modlitba za
někoho, za koho se modlím, když vedle mě spí. Dává to smysl, když si vzpomenu
na příběhy z Bible, kdy k lidem Bůh promlouval skrze sny – například ke
sv. Josefovi.
A co je snažšího, než neutéct z dětského pokojíka hned, jak dítě "konečně"
zaspí, ale zůstat tam o tři minutky dýl a ještě se za něj několika slovy pomodlit.
V průběhu let různě obměňuju svou osobní ranní/večerní modlitbu. Od toho, co mám děti, jich ale zůstává několik pravidelných, které se snažím modlit každý den. V jedné z nich mě inspirovala kniha Mámou s Boží pomocí (Sherrerová, Garlocková). Když jsem na ni narazila poprvé, zasáhlo mě, jak vystihuje to, co mi leží na srdci pro mé děti. Takže od té doby se ji modlím (text na konci článku).
Další úžasnou inspirací k modlitbě za děti je malinká brožurka: Modlím se za svou dceru/svého syna nejen 31 dní (manželé Vejmělkovi). Pokud se vám těžko hledají slova a nejste si jistí, za co byste se měli modlit, tahle kniha vám velmi konkrétně pomůže a vtáhne vás do upřímné modlitby za vaše poklady!
A co je na tom všem ještě jedním velkým plus? Modlitba pracuje v prvé řadě v tom/ s tím, kdo se ji modlí, takže pokud toužíte po bližším vztahu s Ježíšem/Marií, i tohle může být cesta k němu!
Nakonec slibovaná modlitba:
Pane, děkuji Ti za děti, které jsi mi svěřil... (vyjmenujte)
Vím, že Tvoje záměry s mými dětmi jsou o pokoji a ne o zlu
a že jim chceš dát naději do budoucnosti. (Jer 29,11)
Pane, toužím jim vštípit lásku k Tobě a touhu chodit po Tvých cestách,
ale připadá mi, že na ten úkol vůbec nestačím.
Pošli mi, prosím, Ducha Svatého, aby mě učil a dávej mi k tomu sílu.
Pomoz mi milovat moje děti Tvou láskou a dávej mi svoji moudrost,
až se setkám s problémy, které jejich budoucnost přinese.
Děkuji Ti, že napravuješ moje chyby a že mně, mému manželovi i našim dětem žehnáš.
Amen.