Lednicový plánovač část II.
Tak tady konečně slibovaný další článek o lednicovém plánovači.
Nejdřív jsem k tomuto účelu využívala plánovač kroužkové
vazby, který mi sloužil jako diář tak k různým dalším poznámkám a seznamům. Ale
s rostoucí rodinou vzrostla taky potřeba mít něco za
a) ještě rychleji přístupné
a za
b) možnost sdílet některé sekce plánovače s rodinou,
což mě postupně dovedlo k mému Třídílnému lednicovému plánovači (třeba
mu časem vymyslím lepší jméno :D)
Tyto tři díly zahrnují:
I. DVEŘE LEDNICE - informace pro celou rodinu
II. MOJE TERITORIUM - magnetické vychytávky pohodové mámy
III. POST IT
I. DVEŘE LEDNICE patří celé rodině: Na prvním místě tam visí náš rodinný týdenní plán (založený na principech zmíněné knihy Mámy v jednom kole a jak z něj ven), vedle něj visí několik obrázků s citáty, menu na týden a nákupní seznam. Pod ním magnetický týdenní plánovač pro nejstarší dcerku a ještě níž denní magnetický plánovač pro druhou dcerku (aktuálně na magnetické tabuli, protože na dveře mrazáku se pro magnetky už natahovala i ta nejmenší...) Obě tak mají (podobně jako my dospěláci) přehled, co se bude tento týden/dnes dít a jaké mají úkoly. Když je splní, magnetek přesunou na vyhrazené místo.
Vzhledem k tomu, že manžel pracuje z domu a nemá každý den pevně danou pracovní dobu, byla to potřeba nás obou udělat nějaký řád v tom, kdy si musím věci zařídit tak, jako by tu skutečně nebyl, a kdy se zase já můžu věnovat něčemu, na co potřebuju klid, a on může třeba vzít holky ven. Jednoduše pomoct si navzájem k naplnění osobních priorit a potřeb tak, abychom z toho mohli těžit jak my sami, tak i celá rodina. Ne že by to vždycky a ve všem klapalo podle plánu, ale jsou klíčové body naší denní rutiny, které už několik let zůstávají víceméně stejné, protože se osvědčily a my si na ně zvykli. A pak jsou body, které se v průběhu let mění podle aktuálních potřeb nás i našich dětí, zvlášť s každým novým dítětem i s tím, jak děti rostou, se hodně věcí musí uzpůsobit. Pořád by v tom všem ale měla zůstávat stejná posloupnost priorit. Ne vždy se nám to ale daří, o tom tak trochu píšu i ve svém článku První měsíc bez smartphonu. I když už je to víc jak čtyři roky, co těžíme z mouder knihy Mámy v jednom kole a jak z něj ven, pořád bojuju s tím, že ztrácím vnitřní pokoj (pohodu, klid) a nejsem schopná žít naplno tady a teď. Jeden z mých kroků k tomu, aby se to změnilo, bylo právě zrušení smartphonu. Ale to samozřejmě samo o sobě úplně nestačí.
Když jsem na podnět svého manžela začala přemýšlet o třech cestách vedoucích k mému vysněnému způsobu žití svého povolání manželky a mámy, přišla mi na mysl jako první tato oblast:
BEZ KOHO TO FAKT NEJDE
Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! (Jan 14, 27)
To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět." (Jan 16, 33)
Uvědomila jsem si znovu, že nikdy nebudu pohodovou mámou, pokud primární zdroj svého pokoje nebudu čerpat na tom správném místě.
Za mým vnitřním napětím totiž povětšinou stojí, že se snažím sama mít věci příliš pod kontrolou a myslím si, že to mi tu vnitřní pohodu zajistí: "Až budu mít uklizeno, to bude pohoda, budu se moct naplno věnovat dětem...Až si seženu tyto kreativní pomůcky, to si s dětma užiju dny plné zábavného vyrábění...Až budu mít po té kontrole u doktora, odpadne mi ten hroznej stres...Až dořeším ty finance, nebude mě už nic tlačit..." A tak bych mohla pokračovat – myslíte, že tento koloběh někdy skončí? Ne, dokud budeme dýchat, takže to musíme vzít z jiného konce. A tím koncem je vlastně začátek: BŮH. A co se týče vztahu s Ním, tak vůbec nejde o nějaké výkony, ale o postoj – o postoj napojení se na Něj. Do tohoto postoje se ale člověk musí aktivně vracet, což se může pro zaneprázdněnou mámu zdát jako nemožné...Ale dobrou zprávou je, že to nemožné není! Pravdou je, že to nějakou práci dá a nikdy v tom nebudeme dokonalí, ale snaha fakt stojí za to!
Tady jeden tip, který v tom pomáhá mně, tím se taky vrátíme k mému lednicovému plánovači:
II. MOJE TERITORIUM – jen taková menší nezakrytá část mezi linkou a horní skříňkou, patří totiž pouze mně. Má mi pomáhat nejen k tomu, abych měla na očích důležité úkoly dne (třeba dát dětem vitaminy, zalít kytky nebo nezmeškat plánovaný telefonát) ale právě i k tomu, abych se nezapomínala aktivně napojovat na svůj hlavní Zdroj . (Snad se jednou dostanu do fáze, kdy už k tomu lednici potřebovat nebudu..:D) Takže kdykoli jdu zkontrolovat, co mám dneska ještě udělat (nebo co máme v lednici dobrého :)), vrazí mi do očí ozdobný papírek s názvy oblíbených chválových písniček. Je to takový středobod mého osobního lednicového plánovače. Kolem něj mám magnetky s pravidelnými úkoly (jako např. dát dětem vitaminy, protože před tím jsem si často nemohla vzpomenout, jestli jsem dala vitaminy sobě nebo dětem nebo vůbec někomu..:D), které po splnění přesunu na druhou stranu lístečku s chválovými písničkami. A jeden z takových vitaminů, ale duchovních, pro mě je zastavit se před obrazem Nejsvětějšího Srdce Ježíšova nebo před křížem a připomenout si, s kým a pro koho chci naplno žít svoje dny. Další způsopby, kterými se během dne snažím napojovat na Boha už nemám zakomponované do svého magnetického plánovače, ale ráda budu jiné tipy v tomto směru sdílet v dalších článcích.
Středobod mého plánovače vypadá asi takto:
Pár praktických rad k výrobě magnetků: Například na fleru se dají koupit malé popisovatelné-mazatelné magnetky nebo si dokonce můžete nechat vyrobit na míru vašim potřebám, ale pokud chcete levnější verzi, vyrobte si je ručně: zalaminujte, ze zadní strany nalepte oboustrannou magnetickou pásku a máte magnetek! Já tyto dvě možnosti kombinuju.
O tom, co se ještě nachází na mém kousíčku lednice budu pokračovat zase za 14 dní, myslím, že dnes už toho bylo až až :).