Jak se obejít bez...

Zatím jsem psala pouze o tom, jak si poradím bez WhatsAppu a foťáku na mobilu. Ale co další appky a příslušenství nebo rychlý, téměř neomezený a prakticky všudypřítomný přístup k informacím, který jsem dřív díky wifi/datům měla? 

Jsme díky těmto vymoženostem "lepšími" lidmi, potažmo rodiči, než bychom byli bez nich?

Jelikož jsme první generací rodičů, která se s těmito možnostmi potýká, nebudeme asi nikdy mít jasnou odpověď.

Občas mi ale stačí dívat se kolem sebe (v parku, tramvaji, kavárně,...), abych neztrácela odhodlání snažit se být dobrou mámou i bez smartphonu. Tím nechci podceňovat ty, kteří se snaží být dobrými rodiči i se smartphonem - nesmíme totiž zapomínat na to, že náš rodičovský úspěch nespočívá na prvním místě v tom, co vlastníme.

Ano, vzdát se smartphonu znamená vzdát se i určitých, často nenahraditelných, výhod, ale tyto ztráty výhod mi pořád přijdou méně závažné než to, co ztrácím, když se smartphone stane v mém životě více zlým pánem než dobrým sluhou. A přes všechny mé snahy, aby mi dobře sloužil, jsem častěji měla pocit, že jsem spíš jeho otrokem. 

Krom toho zrtáty spojené s absencí smartphonu nemusí být tak radikální, jak to na první pohled vypadá. Většina výhod se totiž dá nějakým způsobem alespoň do určité míry nahradit jinak. Jako když jsem si například vytiskla čárový kód své albertovské aplikace, kdy stále mohu využítvat alespoň některé z jejích benefitů. Tím už se tedy dostávám ke konkrétním tipům, jak se obejít bez...:

• Možnost otevřít QR kód s receptem v lékárně: Nadiktuju jim číslo OP (to v dnešní době mají už i děti).

• Mapy: nastuduju si cestu k místu, kam potřebuju jet/jít předem A/NEBO vytisknu si mapku A/NEBO jdu-li pěšky, zeptám se kolemjdoucího A/NEBO použiji autonavigaci.

• Appky jednotlivých obchodů – buď se na slevy (na kterých ve výsledku stejně až zas tolik neušetřím) vykašlu, nebo si vytisknu a zalaminuju čárový kód a nosím ho v peněžence jako kartičky za "starých časů."

• Hudba: Koupili jsme CD přehrávač a máme zásobu CD, které si sama dokáže pustit i naše tříletá dcerka, když má zrovna chuť tančit. Případně si doma pouštíme hudbu (podcasty) ze Spotify a jiných zdrojů na počítači do bezdrátového repráku. V autě pouštíme buď CD nebo nahrajeme hudbu/audioknihy na MP3, se kterou se dá jít třeba i běhat.

• Akordy k písničkám: vezmu zpěvník/vytisknu si noty/improvizuju

• Ladička: Kytarová ladička se dá sehnat do dvou stovek.

• Budík: Znovu jsme si zvykli na pípavý zvuk obyčejného budíku za pár korun, protože si do ložnice zpravidla nenosíme ani "hloupý" telefon. U příjemné hudby jsem často spala dál, pípavý budíček mě snadněji probere. Manžel ho zacvakne a spí dál :D.

• Bankovnictví: nosím u sebe kartu a ostatní věci řeším přes počítač. Smartphonem jsem neplatila ani když jsem ho ještě měla. Stejně tak řeším jakékoli další online byrokratické záležitosti jen přes PC, což mě nutí líp si zvážit, kdy je na to vhodný/nevhodný čas.

• Ostatní rychle dosažitelné informace na internetu – Obvykle, když mě napadne, že bych potřebovala něco zjistit, si uvědomím, že se bez té informace prostě nějak obejdu, případně si ji dohledám později, protože daná záležitost stejně počká. A když už fakt něco hoří, nejsem jediným člověkem na této planetě a mohu někomu třeba zavolat a poprosit o pomoc, jako když manžel hledal autoopravnu a já ho navigovala přes telefon s otevřenou mapou na PC (což bylo ještě než jsme od Ježíška dostali autonavigaci) :D.

• Díky neomezenému tarifu mohu volat neomezeně i bez internetu a když chci volat s někým ze zahraničí, nebo ho vidět na videu, použiju například google meet.

• V pouzdýrku na telefon nosím mini diářík, kam si zapisuju termíny doktorů či jiných akcí a mám ho tak po ruce, když něco plánuji.

• Jak "zabíjím" čas třeba v čekárně u doktora? Obecně se snažím čas nezabíjet, ale využívat. A tak se buď modlím (třeba za někoho, komu jsem v poslední době slíbila modlitbu, nebo za toho doktora, ke kterému zrovna jdu), nebo čtu knihu (snažím se ji mít neustále v batohu pro takovéto nečekané "volné" chvíle). A pokud máte chuť fakt vypnout, berte s sebou nějakou odpočinkovou literaturu (kvalitní beletrii/časopis s tématy dotýkající se vašich koníčků - něco, s čím se trochu zrelaxujete, ale stále zachováte podmínku, že to není zabitý čas...). Taky mě inspirovala maminka, která při čekání na dceru během kroužku zašívala a u toho si mohla zároveň povídat s jinou mámou. Nebo já jsem zas před Vánoci v jedné čekárně psala dopis kamarádce, se kterou jsem se už několik let neviděla. 

Tím jsem, myslím, vyčerpala seznam toho, k čemu jsem smartphone používala v aktuální životní éře - mámy. Ještě za "svobodných" let toho bylo víc - častěji jsem potřebovala rychlý přístup k informacím třeba v rámci cestování, ale s malými dětmi se stejně musí cesty naplánovat dost konkrétně dopředu a člověk tak moc neimprovizuje. A pokud chcete být opravdu dobrodružnými rodiči, tak vám garantuju, že to půjde mnohem líp bez smartphonu než s ním! :)