AHA Rodičovství

V originále: Calm Parents Happy Kids, Dr. Laura Markham

Ano, toto je kniha, se kterou jsem dělala tajnosti v článku DĚTI a 4V. Já bych ji nazvala spíš WOW RODIČOVSTVÍ, protože tomu mému skutečně pomohla dát WOW nový rozměr. 

Nechystám se vám z ní tady dávat výcuc. Proč? Protože tato kniha takto nefunguje. Před pár lety jsem se na doporučení kamarádky dostala k webovkám postaveným na této knize, ale tehdy mě nějak extra neoslovily, možná proto mi taky trvalo tak dlouho, než jsem se odhodlala přečíst si samotnou knihu a byla jsem dost překvapená, jaký to byl rozdíl. Okamžitě mě pohltila. Přinesla do mého mateřství toto:

1. Díky tomu, že jsem pochopila, že za "zlobením" mé nejstarší dcerky se skrývá ohromný pytel emocí, které nedokáže sama zpracovat, jsem se jako máma neskutečně vyklidnila. Autorka sice první kapitolku knihy věnuje tomu, že dává rodičům tipy, jak zůstat klidní a nekřičet, ale mně ve výsledku pomohlo až to, co se skrývalo v těch dalších kapitolách. Ne, že bych už nikdy nekřičela nebo neztratila nervy, ale tyto situace výrazně prořídly. Naopak, a to se dostáváme k bodu:
2. pochopení principů toho, co se v dětech ve skutečnosti odehrává, když "zlobí," překonalo ve mně pocit selhání a nastartovalo uzdravování zranění, která ve mně ve vztahu k dcerce zůstávala i přes spoustu jiných pozitivních zážitků a mateřské lásce k ní.
3. Kniha mi dala konkrétní kroky k tomu, jak řešit situace, o kterých se v ní mluví. Takže nejen pochopení, ale i detailní know-how, jak tyto informace využít v praxi. To mi u všech ostatních výchovných knih chybělo (jejich praktické rady byly pořád hrozně teoretické).
4. Zároveň autorka vysvětluje, co v konkrétních situacích nedělat a proč, což mi taky dost otevřelo oči.
5. Dívám se teď jinak i na cizí děti a jejich rodiče. S větším respektem k těm rodičům, kteří problémové situace s vlastními dětmi řeší v klidu a s empatií. S větší láskou k dětem, které nezvládají své emoce a místo pomoci se jim dostává odsuzování.
6. Kniha mě přivedla na stopu dalším zajimavým a po praktické stránce inspirujícím knihám, a tak otevřela nové obzory výchovy a celkově rodinnému životu.
7. Ukázala mi cestu k lepšímu rozlišování potřeb mých dětí.
8. Obnovila ve mně lehce potlačenou radost z mateřství a otevřela sdrce pro hlubší projevy lásky vůči svým dětem.

Ne že bych teď byla dokonalou mámou a moje děti by byly bezkonfliktní, ALE způsoby, kterými se náročné situace snažíme řešit, se změnily, a rosteme v nich jako rodina.

Teď když už mám tři dcery, vidím, jak je každá jiná. Možná, kdyby moje nejstarší byla takový kliďas jako ta prostřední, nikdy bych se k této knize nedostala, přitom její principy jsou pro mě důležité ve vztahu ke všem třem holkám a jsem ráda, že jsem na tu knihu narazila, dokud jsou tak malé. I tak je dost co napravovat a dohánět...

I přes veškerou chválu, která této knize náleží, bych přece jen jednu výtku měla. JEDNA VĚC jí k dokonalosti CHYBÍ. Tomu se budu věnovat v příštím článku.

Autorka vydala i druhou knihu zabývající se sourozenci, a tu mohu taky vřele doporučit.