V miulém článku jsem sdílela, co v mém životě mámy posunula k lepšímu kniha AHA rodičovství. Zároveň jsem však nakousla, že je jedna věc, která všem těm radám k dokonalosti závažně chybí. Je to něco, co by pro veškerou tu snahu být dobrým rodičem a mít kvalitní vztah s dítětem mělo být ŽIVNOU PŮDOU.
Už v minulém článku jsem si kladla otázku, proč rodičovství nejde tak přirozeně, jak jsem si představovala, respektive proč na výchovu dětí nestačí moje intuice? Zvlášť proto, že si myslím, že mě rodiče nevychovali vůbec špatně a na své dětství vzpomínám ráda. Proč mám tedy pocit, že mnoho z výchovných (zvlášť "kázěňských") principů, které...
Být manželkou a mámou pro mě bylo "nejprosněnější" životní touhou. I proto jsem byla přesvědčená, že vychovávat děti se nebudu muset nijak učit, že to hlavní je ve mně a že to půjde instinktivně.